|
|
Vlastnosti asfaltových pojiv ze směsí typu SMA s R - materiálem
Dzurková, Veronika ; Coufalíková, Iva (oponent) ; Hýzl, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku přidávání R-materiálu do asfaltových směsí typu asfaltový koberec mastixový (SMA). Materiál byl získán z obalovny, která dané směsi položila v rámci zkušebního úseku na komunikaci II/227. V teoretické části je popsána problematika recyklace asfaltových vozovek, teorie asfaltových pojiv a problematika spojená s přidáváním R-materiálu za horka do asfaltových směsí. V praktické části byla vyextrahována asfaltová pojiva ze směsí s různým procentuálním zastoupením R-materiálu. Na těchto pojivech byly provedeny empirické a funkční zkoušky. Cílem práce je zjištění vlivu přítomnosti R-materiálu na asfaltovou směs SMA z pohledu vlastností asfaltového pojiva.
|
|
|
Alternativní návrh čáry zrnitosti
Kozáček, Vojtěch ; Koudelka, Tomáš (oponent) ; Holcner, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem křivky zrnitosti směsi s co nejmenší mezerovitostí. Popsána je zde Fullerova křivka a její původ. Je zde krátce popsána teorie sphere packingu. Stěžejním bodem této bakalářské práce je algoritmus náhodné volby zrn, s jehož pomocí byla navržena směs pro praktické ověření v laboratoři. Následuje laboratorní porovnání navržené směsi se směsí dle Fullerovy paraboly.
|
|
|
Odhad efektivní velikosti zrna zemin aparaturou EIS
Chládová, Zuzana ; Novotná, Jitka (oponent) ; Pařílková, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na možnost využití metody elektrické impedanční spektrometrie při odhadu efektivní velikosti zrna zemin. V prvním kroku řešení byla stanovena efektivní velikost zrna testovaných zemin ze zrnitostních křivek získaných sítovým rozborem a hustoměrnou zkouškou. Ve druhém kroku byly v laboratorních podmínkách provedeny frekvenční analýzy zkoumaných vzorků zemin. Výsledkem měření je doplnění závislosti měřicí frekvence analyzované zeminy na velikosti jejího efektivního zrna, na základě níž je možné pomocí frekvenční analýzy metodou elektrické impedanční spektrometrie usuzovat velikost efektivního zrna zeminy například při polních měřeních. Práce byla realizována v udržitelnosti projektu E!7614 programu EUREKA.
|
|
|
Optimalizace složení pracovní hmoty pro výrobu hutného dinasu.
Maňák, Jan ; Lang,, Karel (oponent) ; Nevřivová, Lenka (vedoucí práce)
Dinas je žárovzdorný materiál používaný hlavně v koksárenství, sklářství a hutnictví. Je tvořen téměř výhradně modifikacemi SiO2. Hutný dinas je nenahraditelnou součástí koksárenských baterií a jeho hutnost a odolnost je důležitá pro jeho kvalitu a dlouhou výdrž. Pro velkou hutnost je velmi důležitá zrnitost pracovní hmoty. Tato práce se zabývá vlivem různých zrnitostí pracovní hmoty na výsledné vlastnosti dinasu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Studie konstrukce trativodu
Navrátil, Petr ; Bernatík, Radek (oponent) ; Svoboda, Richard (vedoucí práce)
Při odvodnění zemní pláně tělesa železničního spodku krytým odvodňovacím zařízením, zejména trativody, nesmí dojít k promísení materiálu výplně trativodu s materiálem konstrukční vrstvy a materiálem zemního tělesa. Aby k promísení nedošlo, musí být dle předpisu SŽDC S4 Železniční spodek splněno filtrační kritérium nebo použita geotextilie s filtrační funkcí. Diplomová práce se zabývá ověřením filtračního kritéria podle TNŽ 73 6949 mezi různými materiály zásypu trativodní rýhy a konstrukční vrstvy. Součástí je ověření filtrační funkce geotextilií včetně návrhu způsobu uložení geotextilie v konstrukci trativodu.
|
|
|
Zakládání na objemově nestálých zeminách
Legut, Dana ; Weiglová, Kamila (oponent) ; Hauser,, Jaroslav (oponent) ; Zdražil, Karel (oponent) ; Vašina,, Josef (oponent) ; Paseka, Antonín (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se věnuje zakládání budov a následně vzniklých poruch staveb, které jsou na objemově nestálých zeminách realizovány. Ve své práci jsem se zaměřila na studium jílovitých a sprašovitých zemin, které jsou výrazně zastoupeny také v geologickém profilu České Republiky. Úvodem je odborná veřejnost seznámena se vznikem těchto dvou skupin zemin, dále jejich vlastnostmi, následně je zmíněn vliv vegetace v případě jílovitých zemin a vliv prosedavosti zemin sprašových. Závěr práce je koncipován jako doporučení, která je nutno dodržovat při návrhu stavebních objektů, aby nedocházelo k porušení systému zemina / stavba a tím ke krokům spojených i v krajních případech s asanací samotných budov. Na několika příkladech z praxe jsou zmíněny problémy, které v průběhu užívání objektů vznikly, a bylo nutné tyto problémy řešit konstrukčním opatřením a to ve spolupráci stavebního inženýra a geotechnika.
|
|
|
Návrh technologie vodopropustných betonů
Skřivánek, Michal ; Hubertová,, Michala (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem technologie vodopropustných betonů (PC). Obsahem teoretické části jsou rešerše zpravidla zahraničních autorů o výzkumech těchto betonů. Obecně je zde řešena problematika složení PC, křivka zrnitosti kameniva, která je ve věci vodopropustnosti rozhodující, chování betonu v čerstvém stavu, ukládání a hutnění betonu. Ve stavu ztvrdlém se řeší výsledné vlastnosti, uplatnění betonu v praxi například jako součást vodopropustného povrchu a nedostatky spojené s užitím betonu v reálných konstrukcích. Podstatnou kapitolou této práce je vývoj zkoušky vodopropustnosti, která chybí a v oblasti zkoušení PC je zcela nepostradatelnou. V praktické části je zpracována škála receptur s výčtem naměřených a pozorovaných vlastností (pevnost v tlaku, mrazuvzdornost a vodopropustnost). Závěr obsahuje zhodnocení výsledků a možnosti směru vývoje tohoto betonu.
|
|
|
Optimalizace skladby kameniva s max. zrnem 22 mm pro transportbetony
Opat, Lubomír ; Vojtek, Miroslav (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou návrhu křivek kameniva, procentuálního zastoupení jednotlivých roztříděných frakcí kameniva v receptuře betonové směsi. Objasňuje vznik a původ druhů kameniv do betonu, z jejich matečních hornin. V praktické části je pak namícháno devět receptur, ve kterých jsou dvě namíchány s maximálním zrnem 16 mm, zbylých sedm se zrnem 22 mm. Jsou příkladem drobných křivek anebo směsí s hrubou křivkou. Při použití kamenného odprašku, nebo drceného drobného kameniva.
|
host ::
RSS.